Vzpomínka na pana TJ Petra Bursíka

 

Učitele, starostu, sportovce, tajemníka TJ Baník Stříbro a občana města Stříbra...

 

Vážení členové TJ, přátelé, kamarádi, 

 

náš dlouholetý člen a tajemník TJ Baník Stříbro, Petr Bursík, se již z cesty do Ameriky nevrátí. Zahynul v horách, které tolik miloval...

 

Krátkou SMS s tímto zněním jsem odeslal našim členům a známým v den, kdy jsem se o této smutné zprávě dozvěděl.

 

V tu chvíli se mi hlavou honila spousta myšlenek, ale především jsem tomu nemohl uvěřit. Naději, že to není pravda, vystřídala smutná pravda.

 

Petra Bursíka jsem zažil jako svého učitele, starostu našeho města a v posledních letech především jako tajemníka TJ Baník Stříbro. Své dlouholeté zkušenosti a lásku ke sportu mohl právě v TJ Baník Stříbro zúročit. Nejen někteří předsedové oddílů či hospodáři by mohli vyprávět, jak precizně vedl dokumentaci, statistiky a evidenci všech oddílů. Nikdo nikdy nemohl říct, že by nebylo něco v pořádku. Ve funkci předsedy TJ jsem se mohl nesčetněkrát přesvědčit, že pan Bursík je člověk na svém místě, a mohl se na něj stoprocentně spolehnout.

 

Petr Bursík byl na každé jednání dokonale připraven a totéž platilo i při pořádání různých akcí. Do každého detailu připravené podklady byly zárukou, že jednání či akce proběhne tak, jak má. K panu Bursíkovi jsem chodil i pro názor a radu, když jsem potřeboval pomoci při rozhodování i v jiných oblastech než sportu. Nikdy mě neodbyl a mohu říci, že má rozhodnutí po jeho radách byla správná.  

 

Vzpomínám si na naše poslední jednání, kdy nadšeně vyprávěl o své cestě do Ameriky, itineráři cesty a co vše pro sebe a své kamarády naplánoval.

 

Škoda, že počasí a jiné nepředvídatelné okolnosti naplánovat nemohl. Potom bych nemusel psát tyto řádky. Stejně tak smutku a slz, které jeho úmrtí vyvolalo, by nebylo třeba.

 

Milý Petře, snad se nebudeš zlobit za toto oslovení, vždy jsem Ti s úctou vykal, přeji Ti, abys na té nejvyšší hoře, kde se právě nacházíš, našel svůj klid.

 

V našich srdcích a vzpomínkách budeš žít navždy a věř, že nám chybíš a budeš chybět.

 

S úctou a vzpomínkou

 

Karel Lukeš